Rozhovor - Jaideb Mukharjee

napsal Waj @ 24.06.2009 10:33:09.

V sobotu 5.6. se v děčínské synagoze uskutečnil koncert indické klasické hudby, na sólová tabla hrál Jaideb Mukharjee (30). Den předtím navíc věnoval svůj čas i dětem ze ZŠ Na Stráni, kde vedle hraní mohl také dětem přiblížit indickou kulturu a zodpovědět zvědavé otázky. Na závěr svého pětidenního pobytu v Čechách odpověděl na několik dotazů také nám: 

1.HSvD: Jaidebe, co bys tak vůbec chtěl na začátek říct?
Jaideb: Je pro mne potěšením, že jsem mohl přijet sem do ČR do Děčína, nevěděl jsem, jak se lidé adaptují na mou hudbu a na co jsou zvyklí. Byl jsem rád, že jsou ochotni poslechnout si hru na sólová tabla.
Jsem opravdu velice rád za přátelé v Děčíně, za to, že odvedli velký kus práce, i za lidi, kteří si přišli koncert užít. Jsem rád za všechny ty lidi a jsem velice šťastný.  

1.HSvD: Jak pro Tebe vůbec celý tenhle projekt začal?
Jaideb: Minulý rok byl Martin Chmelař v Indii a učil se ode mě hře na tabla, tvrdě studoval. Nabídl mi, abych v ČR zahrál.
Setkal jsem se zde s velice fajn lidmi jako Pavlem Prokschem, Jakubem Pavlisem z 1HSvD a dalšími příjemnými lidmi. Pracovali pro mne opravdu velice tvrdě a odvedli velký kus práce. Myslím, že tohle není zrovna jednoduché.
Lidi zajímala indická hudba, v což jsem doufal. Pokud by příště byla nějaká další možnost, byl bych rád, kdybych mohl tuto hudbu představit i v dalších variacích. Také bych si rád zahrál s českými muzikanty. 

1.HSvD: Martin vyprávěl leccos o svých zážitcích s indickou byrokracií, jak obtížné bylo dostat se do Čech?
Jaideb: Papírování bylo opravdu hrozné. Spoustu dokumentů jsem musel získat skrze 1.HSvD, několikrát jsme si dokumenty přeposílali tam a zpět, než dosáhly takové podoby, která indické úřady uspokojila. Vyřizování provázela spousta otázek od úředníků v Indii jako: „Kdo Vás pozval? Odkud se znáte a jak dlouho? Jak jste spolu spojeni?“ Nakonec se to podařilo. 

 1.HSvD: Víme, že indická kuchyně je od evropské dost odlišná a že nejraději máš nakonec zmrzlinu, ale co ostatní jídlo tady?
Jaideb: Vynikající, už vím, co si mám dát, ptám se, jak je jídlo připraveno, ne snad, že bych to měl nějak zakázané, ale abych si vážně pochutnal. Mám rád kořeněná, slaná jídla. Maso moc nejím, vyjíměčně si dám kuřecí anebo rybu. Jde ale pouze o mé přesvědčení, o nic jiného.  

1.HSvD: A jak vlastně vypadá Tvůj život v Indii?
Jaideb: Profesně jsem muzikant, učím na univerzitě, fakulta hry na tabla. Příští rok začínám doktorandské studium.   

1.HSvD: A jaká je pozice tradiční hudby v Indii oproti ostatní hudbě?
Jaideb: V současnosti velice dobrá, spousta studentů se učí hudbu a mají veliké kvality. Není jednoduché se této hudbě učit. Není to hudba pro masu lidí, ale pozici má dobrou.   

1.HSvD: A způsob vnímání Tvojí hudby tady u nás a v Indii?
Jaideb:  Publikum v Indii reaguje v podstatě srovnatelně jako lidé tady. Soustředěně poslouchají, koncentrují se na hudbu, hluboce ji vnímají, relaxují. Tato hudba není příliš pro zábavu, ale spíše pro koncentraci, meditaci.   

1.HSvD: Nakonec jsi kvůli všem potížím přijel bez doprovodného hudebníka, hraješ takhle sám běžně?
Jaideb: Naše hudba má spoustu pravidel jak ji hrát. Sólo hra není typická a příliš jí neprovozuji, ale v podstatě to záleží jen na druhu vystoupení.   

1.HSvD: Díky a šťastný let domů.

Za 1.HSvD se ptali a z angličtiny přeložili J. Pavlis a P. Proksch.